Muzea a galerie

Není proč lhát! Také na sluncem štědře obdarovávané jižní Moravě se tu a tam obloha zakaboní. Dešťové kapky i nevlídný vítr jistě dokáží bezpečně odradit od pěší procházky či cyklistického výletu dočasně nemalebnou krajinou.

Rozhodně by však neměly být důvodem, abyste vzácné chvíle svého volna trávili na pokoji pensionu nebo hotelu. Nastává totiž ideální příležitost pro návštěvu. Ano, samozřejmě, návštěvu vinného sklepa, vždyť jste na Slovácku, ale jako další eventualita se nabízí rovněž prohlídka zdejších muzeí či galerií.

A možná jste dokonce do nějaké té kulturní instituce měli v plánu zavítat bez ohledu na počasí. Nebylo by ostatně divu. Těch se stálými expozicemi je tady několik a nabízejí ke zhlédnutí skutečně mnoho zajímavého, od archeology objevených památek z pradávného státního útvaru na území našeho státu – Velké Moravy až po strojní vybavení, které bylo ještě před pár lety v provozu a souvisí s těžbou nafty nebo s hornictvím. To poslední byste možná v souvislosti s jižní Moravou nečekali – o důvod víc načerpat nové informace! Jak bylo naznačeno výše, muzeí, galerií, pamětních síní apod. je na Podluží a na Hodonínsku povícero. Přijměte pozvání aspoň do některých z nich.

Začít můžete hned v Hodoníně, kde v barokním zámečku na Zámeckém náměstí sídlí Masarykovo muzeum s expozicí věnovanou životu a dílu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Prohlédnout si lze originály předmětů vztahující se přímo k Masarykovi nebo ke členům jeho rodiny, jako je např. kovadlina z čejčské kovárny, kde se učil, příp. jejich repliky, třeba státníkův oblíbený jezdecký oděv. Nechybí ani faksimile rukopisů a tisků TGM apod. Probíhají zde i krátkodobé výstavy a další akce; na jiné se pak dá zavítat do výstavního sálu Evropa nacházejícího se na Národní třídě č. 21 a patřícího též pod Masarykovo muzeum.

V horní části předlouhé Národní třídy nelze minout Galerii výtvarného umění. Návštěvníkům tu mimo jiné představují plátna věhlasného slováckého malíře Joži Uprky, dále Aloise Kalvody, Antoše Frolky, Vladislava Vaculky, grafiky Jano Köhlera, Bohumíra Jaroňka či plastiky Franty Úprky, Jakuba Obrovského, Ferdy Štábly, Olbrama Zoubka... Významným uměleckým dílem ve sbírce je sádrová plastika od sochaře Augusta Rodina převedená do bronzu. Na své si v tomto městě přijdou i turisté zajímající se o technické exponáty, jen o nějakou tu stovku metrů dál od galerie, za kolejemi naproti nádražní budově, je totiž Muzeum naftového dobývání a geologie se sály historickým, technickým a geologickým. Jako svého druhu orientační body slouží mohutné stroje používané k těžařské činnosti, umístěné přímo u budovy. Určitě by nebylo vhodné rezignovat na prohlídku Slovanského hradiště v Mikulčicích. I ono patří k hodonínskému Masarykovu muzeu a leží několik kilometrů od obce, v tamních rozsáhlých lužních lesích. Nabízí hned dvě expozice. Ve starší jsou k vidění mnohé ze zdejších nalezených předmětů, kterým vévodí dva dubové čluny (monoxyly) o délce 9 a 10 metrů. Nová, z roku 2008, je pojata formou moderní muzejní archeologické prezentace spojující prvky mluveného slova, hudby a filmové projekce s přímou prohlídkou exponátů i základů tzv. druhého mikulčického kostela. Zatoužíte-li pak po čerstvém vzduchu, využijte procházky k prohlídce areálu – přirozenepo vyznačeném okruhu. Archeologové zde objevili základy řady kamenných staveb, jejichž kopie jsou nyní opatřeny panely s popisem zajímavostí daného okrsku. Výzkum tu, byť v omezené míře, probíhá stále.

Návštěvníci jižního Slovácka obdivující techniku mají další možnost k prohlídce ve Stálé expozici o historii hornictvi a sklářství v Dubňanech a na Hodonínsku, jak zní celý její předlouhý název. Z pojmenování je zřejmé, že ji naleznou ve zmíněném mladém slováckém městě Dubňany. Kromě památek na uvedená odvětví tu shromažďují i předměty vztahující se k národopisu. Muzeum již zahajuje řadu těch expozic, které jsou na Hodonínsku a Podluží vedeny neprofesionálními, ale přesto zasvěcenými vlastivědnými a národopisnými pracovníky. Přemístíte-li se do vedlejší obce, do Ratíškovic, čeká tu na vás netradiční Muzeum „Ve vagónu“. Opravdu je soustředěno ve dvou vysloužilých železničních vozech a informuje o hornictví ve zdejší oblasti i o možnostech někdejší dopravy uhlí do Baťových podniků na Zlínsku. Jednou z nich byla železniční vlečka, jejíž část si koneckonců můžete na drážním šlapadle sami projet.

Z Ratíškovic je to jen kousek do sousedního Rohatce, kde mají nejmenší muzeum v této části Moravy. Má charakter expozice zaměřené na místní historii, národopis i díla rohateckých výtvarníků a stačí mu jedna místnost bývalého obecního úřadu.

Analogická situace je na opačném konci Dolnomoravského úvalu, v Lanžhotě, povýšeném před pár lety na město. Tady ovšem muzeum disponuje více prostorami. Je tu též ukázka lidového bydlení na Podluží a ze zajímavostí se dá upozornit kupř. na text o jmenování Klementa Gottwalda čestným občanem Lanžhota. Prezidentská kancelář však poctu od tehdejšího dosazeného zastupitelstva obce pověstné svým náboženským životem i organizováním přechodů přes hranice odmítla... Stálou expozici bydlení na přelomu 19. a 20. století, včetně rozsáhlé sbírky zemědělských nástrojů a předmětů, umožňují příchozím spatřit také v tzv. Starém kvartýru v Lužicích jihozápadně od Hodonína.

A dost podobně je tomu v blízkých Dolních Bojanovicích, kde se návštěvník místní Slovácké chalupy seznámí s vybavením typického selského stavení 19. století a s informacemi o bohaté historii dolnobojanovického lidového kroje a zvykosloví.

Naproti tomu ve stálé expozici ve vzdálenějších Čejkovicích je pozornost zaměřena na významnou osobnost. Není jí nikdo jiný než již vzpomínaný T. G. Masaryk, který tady v domku nesoucím dnes jeho jméno prožil značnou část svého dětství. Poměrně neobvyklé je, že na stavení byla už v roce 1933 instalována terakotová pamětní deska prvního muže nově vzniklého československého státu, která setrvala na svém místě až do dnešních dnů. Svého druhu muzeem je též celodřevěný větrný mlýn beraního typu z roku 1870 stojící nedaleko Starého Poddvorova, v němž se turista seznámí s dřívějším způsobem zpracování obilí.

Stálá výstava Muzeum Vinařství a vinohradnictví se v Mikulčicích. Exponáty ukazují práci našeich předků v minulém století při zakládání vinic, pěstování vinné révy a zpracování hroznů ve víno. Návštěvu si můžete domluvit na telefonním čísle 751 783 693, 607 901 866, 721 846 415, 721 795 232, nebo na informačním centru v Mikulčicích.