Přírodně cenná a zvláště chráněná územi

Národní přírodní rezervace Ranšpurk

(19,2 ha, vyhlášena 1949) se nachází jižně od Lanžhota na území obory Soutok. Rezervace je jedinečnou ukázkou lužního lesa, který byl od 30. let 20. století ponechán samovolnému vývoji. Díky tomu se tady dnes nacházejí vzácné druhy hmyzu a dřevokazných hub.

Národní přírodní rezervace Cahnov Soutok

(13,5 ha, vyhlášena 1949) leží pouze několik kilometrů jižněji od Ranšpurku. Lokalita je, stejně jako Ranšpurk, významným zbytkem lužního pralesa, který byl po ukončení pastvy v polovině 19. století ponechán vlastnímu vývoji. Nalézá se tu množství vzácných druhů hmyzu, vzácné vlhkomilné rostliny a řada dřevokazných hub.

Přírodní rezervace Stibůrkovská jezera

(28,62 ha, 1994) je lokalitou složenou se zaplavovaných lužních luk, tůní vzniklých v místě mrtvých ramen řeky Moravy a lužního lesa. Rezervaci, patřící k posledním zbytkům zachovalých mokřadů v nivě Moravy, najdeme přibližně kilometr jihovýchodně od Tvrdonic. V lokalitě rostou typická rostlinná společenstva nivních luk, zajímavá je i vegetace vodních rostlin, ve které jsou nejnápadnější lekníny bílé. Ve vodě zde má zastoupení i naše nejmenší vyšší rostlina drobnička bezkořenná, dorůstající velikosti jen něco okolo 1,5 mm. Mokřady obývají mnohé druhy ptáků vázané na tento typ stanoviště. Je tu možno pozorovat dravého motáka pochopa, potápku malou, slípku zelenonohou nebo moudivláčka lužního, který si z trávy a zvířecí srsti staví typická hnízda ve tvaru kapky, zavěšená na tenkých větvích. Stibůrkovská jezera jsou významnou rozmnožovací lokalitou obojživelníků, hlavně žab. Vyskytuje se tady též škeble rybniční, patřící v současnosti mezi zvláště chráněné druhy živočichů.

Přírodní rezervace Františkův rybník

(19,5 ha, 1994) – najdeme ji asi dva kilometry východním směrem od hraničního přechodu Poštorná – Reinthal. Rybník, obklopený rákosinami a loučkami s pískomilnou vegetací, je významný zejména výskytem vzácných druhů živočichů a také mokřadních a vodních společenstev rostlin. Pravidelně se tu setkáme s více druhy skokanů a dochovala se i početná populace malé rybky – piskoře pruhovaného. K nejvýznamnějším vodním rostlinám patří růžkatec potopený.

Přírodní rezervace Skařiny

(13,20 ha, 1956) je důležitou součástí Přírodního parku Mikulčický luh. Tato rezervace leží u slepého ramene Moravy asi tři kilometry jihovýchodně od Mikulčic. Skařiny jsou významnou ornitologickou lokalitou s hnízdištěm vzácných ptačích druhů, např. volavky popelavé, ledňáčka říčního, čápa bílého nebo moudivláčka obecného. Výjimečně sem zalétají vzácné druhy dravců – luňák červený, příp. orel mořský. Z ostatních dravců se zde běžně vykytuje káně rousná, kalous ušatý či poštolka obecná. Rezervace je význačným příkladem lužního lesa s velmi bohatým bylinným patrem. Najdeme v něm třeba orsej jarní, česnek medvědí, křivatec žlutý a vzácnou dymnivku nízkou. Lokalita je také bohatá na obojživelníky, zvláště žáby, a hmyz, zejména pak brouky a motýly.

Přírodní rezervace Stupava

(53,54 ha, 1996) se nachází poblíž říčky Kyjovky, severozápadně od Hodonína. Tvoří ji teplomilná doubrava, která je domovem vzácných druhů hmyzu.

Přírodní rezervace Špidláky

(20,9 ha, 1992), kousek od Čejkovic, představuje v zemědělské krajině jižního Slovácka jednu z posledních zbytků stepí. Zahrnuje tři lokality s výskytem původní květeny panonských stepí, jež jsou domovem vzácných druhů hmyzu. Svůj název dostala od terénních vyvýšenin, tzv. špidláků, které nápadně vystupují z okolní rovinaté krajiny.

Přírodní památka Očovské louky

(35 ha, 1990), nalézající se na okraji Hodonína, je výjimečná vlhkými ostřicovými loukami s výskytem vzácných rostlin a živočichů, zejména ptáků a obojživelníků. Vidět zde můžete ropuchu obecnou, ropuchu zelenou nebo žabku s ohnivě oranžovým bříškem – kuňku obecnou. Meliorační zásahy, provedené v minulosti, měly negativní vliv na vodní poměry luk, a původní druhy bahenních rostlin proto postupně mizí.

Přírodní památka Nivky za Větřákem

(0,24 ha, 1993), mezi obcemi Starý Poddvorov a Mutěnice, je malou lokalitou s loukou a lesem, na které se vyskytují vzácné druhy rostlin.

Přírodní park Mikulčický luh, ležící mezi řekou Moravou a Mikulčicemi, představuje typickou ukázku lužní krajiny s lesem tvořeným převážně dubem letním, jilmem ladním, jasanem a habrem úzkolistým. Park je významnou ornitologickou lokalitou a jeho součástí je i známá archeologická lokalita Slovanské hradiště v Mikulčicích.